Reportáž 8. kolo
Je právě sobota dopoledne a tým Vysmátí zajíci se schází k dalšímu zápasu malé kopané tentokrát proti týmu Rychlí banáni. Už při srazu bylo divné, že chybí Kóťa, na neúčast majitele klubu jsme si již zvykli. Ale ten Kóťa…. že by předzvěst něčeho většího?..
Po dramatickém sepsání soupisky, kdy se u propisky vystřídal Kaňour, Blade i Pe7r, byla nakonec soupiska svěřena jedinému gramotnému členovi, a to Capteinovi, který dal nakonec mužstvo na papíře dohromady, a mohlo se začít. Tedy hned potom, co Roger vyprosil zpět balon od důchodkyně se psem, který si náš balon velmi oblíbil. Tedy ten velký pejsek jako kůň. A Kóťa stále chybí…
Po úvodním hvizdu se začalo hezky běhat, šance byly na obou stranách a zápas otevřel Roger se svým gólem nególem, ale i takové platí. Divné bylo, že i když obě dvě družstva si sem tam pomohla drobným faulem rozhodčí třímající píšťalku se jen blahosklonně usmívá. Soupeř po krátké chvíli vyrovnává a přihazuje na vrch rychlý gól. Tedy nutno říci, že za pomocí již dosti nepovolených obranných i útočných faulů. Rozhodčí se stále jen usmívá a hra pokračuje, nervozita stoupá, ostatně počet faulů taky a již se projevují první emoce a to na obou stranách..
Před koncem poločasu Vysmátí zajíci po krátké akci vyrovnávají gólem do šaten, emoce převládají nad herní taktikou a rozhodčí? Samý úsměv a radši píská poločas. Kóťa stále chybí….
žádný spěch Andrew ;))
Po krátké pauzičce a rozdělení postů se do toho soupeř obul naplno, kdy našemu týmu ukázal celou paletu faulů a nesportovního chování. Ze hry sice padl další gól hostů, ale tomu již nikdo nevěnoval pozornost, neboť ta se soustředila na rozzlobeného Rogera, který si nebral servítky a snažil se protihráče, rozhodčího a dokonce i v jednu chvíli spoluhráče stavět do latě. Odměnou mu byla žlutá karta a jinak chladný Captain slovně ohodnotil výkon rozhodčího, za což byl též odměněn žlutou.
Hra do té doby nevábného obsahu se změnila v sérii navzájem více či méně dovolených zákroků z čehož se podařilo vsítit Vysmátým zajícům vyrovnávací gól. Rozhodčí nechal druhou půli plně v kompetenci hrajících mužstev systémem “ať si to kluci vyříkají“ a dál se spokojeně usmíval. Co naplat, že Rogerovi kopli do břicha tak, že zapomněl i simulovat a Andrewa knockoutovali skoro s otřesem mozku, a dokonce se jim povedlo povalit jinak do té doby hráče s čistím štítem Ivana.
Odcházeli jsme ze hřiště s jedním bodem a stísněným pocitem, že zápas rozhodl rozhodčí, ale ne používáním píšťalky, ale spíš jejím nepoužíváním. Mysleli jsme, že tedy fungoval jako časomíra, ale i tyhle obavy rozptýlil, když ke gólům nebyl schopný napsat časy a ty se pak v tabulce objevily jen jako orientační s vtipným komentem od svazových předáků:"Časy u branek jsou orientační, rozhodčí s sebou asi neměli hodinky... " A Kóťa fakt nedorazil... mělo nás to varovat, varovalo, ale málo!!!
Hráči při převlékání nemohli zakrýt zklamání, ale i taková je tvář fotbalu a tak s plným odhodláním již jistě přemýšleli co udělají jinak, lepěji, proti dalšímu soupeři, který je v tabulce příští týden čeká!!!