Reportáž 10. kolo
Je 17. listopad 2007 cca
Z hlediska hřiště jsme se tedy obávat nemuseli, ale co nás tížilo byla účast. Jako první byl na hřišti jeden z hráčů ze Sculptura, následovala moje maličkost a Ondra, jenže 20 minut do zápasu a soupeř měl 4 lidi (ani tak by však hrát nemohl) a my jsme byli pořád dva.
Oddychnul jsem si až ve chvilce, kdy dorazil celý očekávaný zbytek i se soupeřem a rozhodčím (jestli ten za někoho hraje tak to ho docela obdivuji už měl slušných pár let). Jak se teda vědělo dopředu dostavili jsme se v počtu 5+
Zima ?? Co to je?.... já to slovo v sobotu rozhodně nepoznal i v kraťasech jsem se potil jak SpiderPig. Nevím jak na tom byli ostatní, ale zápas bez možnosti střídání byl pro mě dost výzvou a hlavně pro mou fyzičku (spíš o tom kousíčku fyzičky). Ostatní na tom myslím byli o poznání lépe a Ondra?..... to je asi jasný…..
Soupeř měl na střídání asi jednoho hráče, přesto mohl alespoň občas hru přerušit a uklidnit střídáním, což jsme my bohužel nemohli.
Na začátku zápasu jsme byli potěšeni povrchem a možností kombinovat, kterou jsme ne vždycky využili. Soupeř byl asi připraven bránit proti nám a tak měl zalezlé 3 obránce a jen 2 útočníky, z nichž ten menší měl agresivní a rychlou povahu a vypadal na kanonýra.
Jako první jsme ohrozili soupeře my, avšak zase jsme byli ti, kteří inkasovali na začátku a zase jsme byli pod tlakem (říkám to nerad, ale začínám si zvykat). Ta branka byla velice nešťastná, jelikož jsem bohužel střelu tečoval přesně tak, že pronikla Ondrovi mezi nohama a stav byl 0:1 (moc dobře jsem to viděl, Kamčovi to taky prošlo mezi nohama a já už nestačil zareagovat na teč - pozn. golmana). Přitom šancí a střel z naší strany byla přemíro ovšem buď se blýskla obrana soupeře (dokonce zachraňovali asi 2 x brankáře), nebo se zmiňovaný brankář neskutečně vytáhl překvapivým zákrokem .
V poločase se tedy (řekněme tomu štěstěna) nakláněla k týmu Sculptura.
Po poločase jsme zase trochu více ožili než v první půli a Kóťa byl jedním z hráčů, kteří obstřelovali brankáře (soupeře), stejně tak Captain, který kouzlil přechodem přes celé hřiště (možná až trochu zbytečně - pozn. redakce), ale nedokázal správně zamířit (později se stal střelcem).
Netrvalo dlouho a po přestávce se stav opět vrátil, do pro nás výhodnějších pozic vyrovnávacím gólem, který byl velice podobný jako ten, jenž jsme inkasovali, ale radost mohla trvat tak necelých 5 minut a byli jsme opět pod tlakem. 1:2.
Soupeř bránil, jeho brankář vykopával jak mohl, a my se potili (aby ne, měli jsme na zádech první prohru a to by byla škoda ne??).
Proto velice rychlou odpověď zpečetil Blade (skvěle vystihl situaci již zmíněný střelec takto: nepřítel zleva, nepřítel zprava, nepřehledná situace, rychlej průnik, blejdík jako vždy ve sqělý formě, položil si brankáře a skóroval do protipohybu golmana... prostě the best!!!)
Remíza by pro nás už byla přijatelnější (z hlediska nulové střídačky), my však nechtěli podstoupit ani to.
S tím nám pomohl trochu brankář Sculptura, když vyběhl za míčem, jenž jsme však přehoupli na pravou stranu, kde už čekal jeden z našich řad (achjo kdo to byl??) a do brány, před kterou skákali obránci jak klokani, vstřelil vítězný gól (respektive si ho tam nějaký ten rádoby klokan srazil taky).
A to by tak bylo asi všechno, velice zajímavé utkání, téměř bez faulů a s malou účastí (soudruzi to musíme zlepšit toto…respektive taká účast se již nesmí opakovat já byl fakt zpocenej).
Bohužel nám chyběla naše věrná fanynka a fotografka Míša, takže fotky nejsou :(